„Vnitřní myšlenkou esperanta je odstranit na neutrálních jazykových základech překážky mezi národy a přimět člověka vidět ve svých bližních lidi a bratry.“ [L. L. Zamenhof, 1912]

Základní myšlenka esperanta je podpořit toleranci a úctu mezi lidmi různých národů a kultur. Komunikace je přece podstatná část vzájemného porozumění a jestliže se uskutečňuje pomocí mezinárodního jazyka, pomáhá k pocitu, že lidé se setkávají za rovných podmínek a v úctě jednoho k druhému.

Běžný uživatel esperanta se málokdy trápí filozofováním o „jazykové neutralitě“ a o podobných záležitostech. Má prostě radost z toho, že se může svobodně a přirozeně vyjadřovat v rozmluvách s lidmi z jiných zemí a kultur.