V tomto kurzu jsou veškeré použité jazykové prvky rozděleny do skupin. Dole se nacházejí teoretické a zevrubné popisy těchto skupin. Pokud chcete, přečtěte si vysvětlivky, ale pro započetí kurzu to není nezbytné.

Základní číslovky

Čísla se tvoří skládáním základních číslovek. Desítky a stovky se spojují do jednoho slova. Všechno ostatní se vyslovuje i píše jako zvlášť oddělená slova, to platí i pro tisíce. Číslovky v základním tvaru jsou nesklonné. Řadové číslovky se tvoří přidáním koncovky -a. Skloňují se jako přídavná jména. - Více informací

Souvztažná (tabulková) slůvka

Tázací zájmena a odpovědi na ně jsou uspořádány ve zvláštním systému, v takzvané tabulce souvztažných slov. Ta se skládá z pěti počátečních slabik a devíti volně kombinovatelných slabik. Slova začínající na ki- se užívají také jako vztažná zájmena. - Více informací

Příčestí

Příčestí jsou slova, která představují činnost jako vlastnost, stav: píšící, udeřený, zavřený atd. V esperantu tvoříme 6 různých příčestí. - Více informací

Zájmena

Zájmena jsou slova: mi, vi, ŝi, li, ĝi, ni, ili, oni, si - Více informací

Častá slovíčka a příslovce

Příslovce jsou slova, která vyjadřují způsob, místo, čas a množství. Příslovce popisují sloveso, přídavné jméno, příslovce nebo celou větu. Toto je několik z nejčastějších příslovcí v esperantu. (Z jiných slov je možné tvořit příslovce užitím koncovky -e.) - Více informací

Předložky

Předložka je slovíčko, které odkazuje k významu některé části věty v celém kontextu. - Více informací

Afixy (předpony a přípony)

Předpona se klade před slova, aby se vytvořila nová slova. Přípona se klade za slova, avy se vytvořila nová slova. - Více informací

Koncovky

Koncovky se vkládají po kořeni slova, složenině nebo slovu, aby se vytvořilo slovo nového významu nebo se změnil význam původního slova. O, A, E, I, AS, IS, OS, US a U jsou koncovky označující slovní druh. J je koncovka pro vyjídření množného čísla. N se užívá pro český čtvrtý pád.

Časté slovní kořeny

Několik nejčastějších slovních kořenů v esperantu.